top of page

Dopamin a digitální wellbeing: Proč nás technologie udržují ve smyčce nekonečné stimulace

  • Renata Dębicka
  • 19. 6.
  • Minut čtení: 4

Digitální prostředí dramaticky mění způsob, jakým funguje náš mozek. Zvláště dopamin, neurotransmiter odměny, hraje klíčovou roli v tom, jak a proč trávíme tolik času na mobilních zařízeních a sociálních sítích. Tyto technologie jsou navrženy tak, aby stimulovaly dopaminový systém a tím podporovaly opakované, často nevědomé chování, které může vést k digitální závislosti a zhoršení celkového digitálního wellbeingu.


Úvod


Digitální prostředí dramaticky mění způsob, jakým funguje náš mozek. Zvláště dopamin, neurotransmiter odměny, hraje klíčovou roli v tom, jak a proč trávíme tolik času na mobilních zařízeních a sociálních sítích. Tyto technologie jsou navrženy tak, aby stimulovaly dopaminový systém a tím podporovaly opakované, často nevědomé chování, které může vést k digitální závislosti a zhoršení celkového digitálního wellbeingu.


Co je to dopamin a proč je pro mozek tak důležitý?


Dopamin je neurotransmiter centrálního nervového systému, který hraje zásadní roli v systému odměn a motivace. Uvolňuje se v několika oblastech mozku, především:


Mesolimbická dráha (dopaminový reward systém) – zahrnuje oblasti jako ventrální tegmentální oblast (VTA) a nucleus accumbens (NAcc), klíčové pro prožívání odměn a motivace.


Prefrontální kortex – oblast odpovědná za plánování, rozhodování a sebeovládání.

Dopamin se neuvolňuje kvůli samotné „odměně“, ale očekávání odměny, což činí naše chování silně prediktivním a opakujícím se. Právě tento anticipační mechanismus je cílem designu digitálních technologií.


Jak funguje dopamin v digitálním prostředí


Digitální zařízení a aplikace využívají princip dopaminové zpětné vazby – každé upozornění, lajk nebo komentář funguje jako nepředvídatelná odměna, která spouští uvolnění dopaminu. Tento efekt je podobný principu intermitentního posilování, známého z behaviorální psychologie (B. F. Skinner).

Příklady mechanismů stimulace dopaminu:


1. Push notifikace aktivují nucleus accumbens – uživatel pociťuje impuls okamžitě reagovat.


2. Lajky a komentáře vytvářejí pozitivní zpětnou vazbu, která zvyšuje hladiny dopaminu a podporuje hledání dalších sociálních odměn.


3. Nekonečné scrollování a algoritmické feedy podporují neustálé hledání nového obsahu, čímž udržují mozek v permanentním stavu očekávání.


Nekonečné scrollování (infinite scroll) a jeho dopad na mozek


Jak infinite scroll funguje


Nekonečné scrollování je technika designu, kdy obsah aplikace nebo webu nemá přirozený konec. Na rozdíl od knihy nebo článku, který má jasně definovaný začátek a konec, infinite scroll porušuje přirozený kognitivní mechanismus uzavírání (closure).


Potřeba uzavření (Zeigarnikův efekt a efekt nedokončených úkolů):

Mozek má vrozenou potřebu dokončovat úkoly a hledat uzavření – tomu se říká Zeigarnikův efekt. Úkoly, které zůstanou otevřené nebo nedokončené, vytvářejí v mozku mentální napětí, které nás nutí věnovat jim pozornost, dokud nejsou „uzavřené“.


Nekonečné scrollování tento mechanismus blokuje. Uživatel nemá nikdy pocit, že něco dokončil, a jeho mozek stále hledá uzavření, které nepřichází. To vytváří frustraci, nutkavou potřebu pokračovat a chronické napětí.


 Pohled z neurovědeckého hlediska:


Studie (Meshi et al., 2013; Montag et al., 2021) ukazují, že aktivita nucleus accumbens při používání sociálních médií koreluje s frekvencí kontrolování sociálních sítí a úrovní závislostního chování. Infinite scroll design udržuje nucleus accumbens v permanentní aktivitě, protože mozek očekává „odměnu“ v podobě zajímavého obsahu – a ta může přijít kdykoli.


Dopaminový cyklus:


1. Očekávání nové odměny (scrollujeme)

2. Krátkodobé uspokojení (najdeme zajímavý příspěvek)

3. Pocit vyprázdnění a potřeba pokračovat


Opakování smyčky bez přirozeného konce

Kognitivní a fyzická únava, digitální vyhoření


Dopaminová tolerance a důsledky digitální stimulace


Dlouhodobé vystavování mozku dopaminovým podnětům může vést k desenzitizaci dopaminových receptorů (Volkow et al., 2009), což znamená, že člověk potřebuje stále intenzivnější podněty, aby zažil stejnou míru uspokojení. Tato tolerance se projevuje:


Ztrátou radosti z běžných činností

Úzkostmi, podrážděností, poruchami spánku

Sníženou schopností koncentrace a motivace (digitální ADHD)

Nadměrnou potřebou kontrolovat zařízení (nomofobie)


Jak obnovit digitální wellbeing a přerušit dopaminový cyklus


Digitální wellbeing je přístup, který podporuje vědomé používání technologií s ohledem na psychické i fyzické zdraví. Klíčem je redukovat nadměrnou dopaminovou stimulaci a posílit parasympatickou aktivitu (relaxaci a regeneraci).


Doporučené strategie:


1. Omezení času u obrazovek (time boxing, digitální detoxy)


2. Vypínání push notifikací a záměrné používání sociálních sítí (např. 30 minut denně)


3. Práce s tělem a nervovým systémem – například Zoga Movement:

• Zvyšuje propriocepční vnímání (vědomí vlastního těla)

• Pomáhá snížit sympatickou aktivaci (stresovou odpověď)

• Podporuje neuroplasticitu mozku ve prospěch zdravých pohybových a behaviorálních vzorců


Závěr


Dopamin je klíčovým hráčem v tom, jak se technologie staly nedílnou součástí našeho každodenního života. Jeho účinek na mozek nás může vést buď k produktivitě a kreativitě, nebo k návykovému a destruktivnímu chování.

Porozumění dopaminovým mechanismům a zavedení vědomých návyků nám pomáhá najít rovnováhu – abychom byli my těmi, kdo technologie ovládají, ne naopak.


Odkazy na relevantní studie a zdroje:


• Meshi, D., Morawetz, C., & Heekeren, H. R. (2013). Nucleus accumbens response to gains in reputation for the self relative to gains for others predicts social media use. Frontiers in Human Neuroscience, 7, 439.


• Volkow, N. D., Wang, G. J., Fowler, J. S., Tomasi, D., & Telang, F. (2009). Addiction: Decreased reward sensitivity and increased expectation sensitivity conspire to overwhelm the brain’s control circuit. BioEssays, 32(9), 748–755.


• Zeigarnik, B. (1927). On finished and unfinished tasks. Psychologische Forschung, 9, 1–85.


• Harvard Medical School. (2020). Dopamine, smartphones & you: A battle for your time.

 
 
 

Commenti


bottom of page