Generace na displeji: Proč neurolog Martin Jan Stránský varuje před digitálním heroinem
- Renata Dębicka
- 19. 6.
- Minut čtení: 3
Úvod
Vliv sociálních sítí a digitálních zařízení na dětský mozek se stal v posledních letech klíčovým tématem v oblasti zdraví a vzdělávání. Přestože existují rozsáhlé vědecké důkazy o negativních dopadech nadměrného používání mobilních telefonů a sociálních sítí v dětském věku, Česká republika stále zaostává za mnoha vyspělými zeměmi v regulaci těchto technologií.
Profesor neurologie Martin Jan Stránský, který se problematice dlouhodobě věnuje, tvrdí, že „sociální sítě jsou digitálním heroinem“. Podle jeho slov „není otázkou, zda děti od mobilů a sociálních sítí odříznout, ale proč jsme to ještě neudělali“.
Jak technologie ovlivňují dětský mozek
Dětský mozek se rodí s potenciálem, který se rozvíjí pouze prostřednictvím mezilidských kontaktů, řešení problémů a pozitivní frustrace.
Jak vysvětluje prof. Stránský:
„Mozek funguje jako ústředna, ale ty dráty se propojují jen na základě zkušeností. Každá chyba a její náprava tvoří základ pro zdravý rozvoj nervových spojení.“
Prof. Stránský dále tvrdí, že nadměrné používání digitálních zařízení ale tento přirozený vývoj brzdí, nebo dokonce poškozuje. Mozkové spoje se nerozvíjejí správně a některé se rozpadají.
Co říkají statistiky:
• Průměrné pětileté dítě tráví s mobilem 4,5–5 hodin denně.
• Patnáctileté dítě používá mobil 7,5–9 hodin denně.
(Zdroj: Výzkum Národního ústavu duševního zdraví, 2023; citováno v rozhovoru s prof. Stránským)
Dopamin a návykovost sociálních sítí
Sociální sítě nejsou náhodou tak návykové. Byly vyvinuty s cílem vydělat peníze a vytvořit závislost.
„Vývojáři spolupracují s neurology a při testování algoritmů měří hladiny dopaminu,“ říká prof. Stránský.
Výsledkem je digitální závislost srovnatelná s užíváním drog.
„Mozky dětí závislých na sítích a mozek narkomana vypadají na magnetické rezonanci stejně,“ upozorňuje profesor.
Rozdíly mezi dívkami a chlapci
• Dívky tráví více času na sociálních sítích → vyšší riziko úzkostí, deprese a sebevražd.
• Chlapci jsou více u videoher, což je rovněž škodlivé, ale dopad na psychiku je poněkud odlišný.
„Dívky komunikují způsobem, který často vede ke kyberšikaně a porovnávání, což má devastující důsledky pro jejich psychiku,“ doplňuje prof. Stránský.
Rodiče jako klíčová autorita
Profesor Stránský tvrdí, že rodiče jsou zásadním vzorem.
„Dítě dělá to, co vidí u mámy a táty. Pokud rodiče neomezí vlastní používání technologií, těžko mohou očekávat jiný výsledek u dětí.“
Doporučuje dva klíčové kroky:
1. Omezit vlastní čas u technologií, ideálně nepoužívat sociální sítě vůbec.
2. Trávit čas s dětmi aktivně, podporovat jejich rozvoj a přirozenou zvědavost.
Co doporučují odborné organizace?
Světová zdravotnická organizace (WHO) a pediatrické společnosti doporučují:
• Do 2 let věku dítěte: ŽÁDNÁ obrazovka.
• 2–5 let: max 1 hodina denně, vždy se supervizí.
• Do 15 let: max 2 hodiny denně, vždy se supervizí.
(Zdroj: WHO Guidelines on Physical Activity, Sedentary Behaviour and Sleep for Children Under 5 Years of Age, 2019)
V některých zemích, například v Austrálii nebo Irsku, už platí zákaz používání mobilních telefonů ve školách do 16 let. V Francii byl zákaz zaveden před více než pěti lety.
Co se dá dělat hned teď?
• Vzdělávat rodiče o dopadech technologií na mozek dětí.
• Podporovat analogové dovednosti:
• Psát ručně,
• Číst knihy,
• Poslouchat příběhy,
• Hrát si venku s ostatními dětmi.
„Mozek jsme my. A pokud ten mozek nevyužíváme, jak máme, degeneruje. Technologie nás šťastnými neudělají. To umíme jen my sami,“ uzavírá profesor Stránský.
Zdrojová data a citace:
MUDr. Martin Jan Stránský, lékař a neurolog, docent na Yale University, pro TV Praha,
Doporučená literatura
• Martin Jan Stránský – Vzestup a pád lidské mysli, 2024
• Jean M. Twenge – iGen: Why Today’s Super-Connected Kids Are Growing Up Less Rebellious, More Tolerant, Less Happy (2017)
• WHO Guidelines on Physical Activity, Sedentary Behaviour and Sleep for Children Under 5 Years of Age, 2019
Comentarios